Klub chovatelů bišonků-KCHB-boloňský psík-popis plemene - Klub chovatelů bišonků - oficiální webové stránky - KCHB - bichon klub - bišonek - boloňský psík - ruská barevná bolonka

Boloňský psík - Bolognese  - Bichon bolonais

Jde o vzácné a staré italské plemeno, jehož historie byla dlouho totožná s vývojem a historií jeho nejbližších příbuzných - Bichon maltais (Maltézský psík), Bichon a poil frisé (Bišonek), Bichon Havanais(Havanský psík) a přiřazuje se k nim i Coton de Tuléar a  Petit chien lion (Lvíček). Společně tvoří skupinu BICHONS (Bišonů).

Odborná literatura uvádí původ všech bišonů u starověkých honičů a vodních psů.
U zrodu stojí starobylé plemeno barbet (říkalo se jim barbetbichon, zkráceně pak už jen bichon) - dnes se toto francouzské plemeno řadí mezi vodní psy. Barbet je uváděn také jako prapředek pudla (ten existuje i se šňůrovou srstí) a také jako předchůdce ovčáckých psů - především starofrancouzského ovčáka Briarda. Některými znaky připomíná ovčáky asijské vývojové větve. Primitivní, čili přírodní plemena se tehdy vyznačovala velkou variabilitou použitelnosti.

Povahově milé a přítulné malé barbety si začali lidé brát do domů a odtud byl jen malý krůček k jejich uplatnění jako společenský pes. Pátráme-li po minulosti bichonů, dostáváme se také do oblasti středozemního moře, kde je pravděpodobná kolébka celé skupiny malých, typicky společenských psíků.

Zde se nám nabízí několik teorií o jejich rozšíření. Jedna z nich uvádí, že byli společníky námořníků na jejich dlouhých plavbách. Ani při hodně bujné fantasii si však nelze představit, jak námořníci pročesávají psíky, jejichž srst má sklon k plstnatění.
Druhá domněnka, že středověcí námořníci obchodovali s těmito pejsky, se jeví rovněž nepravděpodobná.

Hlavním úkolem, těchto malých psíků, bylo dělat společníka urozeným dámám z vyšších kruhů; odtud také jejich označení "dámský psík". Proto není překvapením jejich rozšíření na tak zvaných ostrovech, neboť tam se dostali díky rozvinuté námořní
dopravě a čilému obchodu. Pejsky si sebou vozily dámy, které doprovázely své manžely, vyslané služebně do zámořských kolonií. Pejsci také sloužili i jako symbolický dar ostrovním vládcům.

Největší oblibu získali bišoni v době renesance na dvorech italských, francouzských i španělských panovníků. V Itálii dostal tento pejsek své jméno po městě Boloňa. Svou roli mazlíčka sehrál u dvora Medicejských, Gonzagů a d'Este.

Francouzský král František I. (1515-1547) přivezl boloňáčka do Francie. Velkým obdivovatelem těchto psíků byl Jindřich III. (1574-1579). Vlastnila je také ruská carevna Kateřina veliká (1729-1764), francouzská markýza de Pompadur (1729-1796) i rakouský císařovna Marie Terezie. Všechny tyto slavné osobnosti napomohly rozšíření těchto psíků - bišonů po celé střední Evropě.

Po obou světových válkách bylo plemeno Boloňský psík na vymření i v zemi původu a muselo být obnoveno i za pomoci psů bez průkazu původu. C.F. Casabella v San Remo si dal za cíl obnovit "starého boloňana".

Chov boloňských psíků v české republice  byl založen narozením prvních  štěňat s průkazem původu a to dne 5.1.1989.